JE TO JIŽ PŘES 10 LET, CO U NÁS DOMA NEJÍME MASO, A RÁDA BYCH SE S VÁMI PODĚLILA O TO, CO NÁS K TOMU VEDLO.

Důvody, proč nejíst maso?

1. ETICKÉ 
2. ZDRAVOTNÍ
3. EKOLOGICKÉ

1. ETICKÉ DŮVODY, PROČ NEJÍST MASO

Životní podmínky zvířat 

Primárním a také nejdůležitějším důvodem pro nás tehdy byla zvířata. Přišlo mi ironické  a nesmyslné milovat je, a na druhou stranu je mít večer na talíři. Také fakt, v jakém prostředí žijí a jak se k nim lidé chovají byl a bohužel stále je srdcervoucí. Velmi špatné zemědělské podmínky a kruté, nelítostné zacházení. 

Jak se doopravdy se zvířaty po celém světě zachází bylo dobře zdokumentováno          v několika populárních filmech, jako jsou:

• Pozemšťané - vítejte na planetě Zemi (Eartlings CZ doporučuji shlédnout!) 
• Vegan 2017 - (české titulky) 
• Dominion

SOUČASNÉ VĚDECKÉ POZNÁNÍ O BUNĚČNÉM VĚDOMÍ NÁM MŮŽE POMOCI STÁT SE CITLIVĚJŠÍMI. BIOLOG BRUCE LIPTON VE SVÝCH STUDIÍCH DOKAZUJE, ŽE KAŽDÁ BUŇKA PROCHÁZÍ    V PRŮBĚHU SVÉHO ŽIVOTA URČITOU FORMOU VÝVOJE VĚDOMÍ. I PROŽITÉ UTRPENÍ ZVÍŘAT Z VELKOCHOVU A NA JATKÁCH SE PROJEVÍ V JEJICH BUNĚČNÉM VĚDOMÍ A NAKONEC I V BUŇKÁCH TĚCH, KTEŘÍ JEJICH MASO KONZUMUJÍ.

Zelené pastviny, pasoucí se krávy či volně pobíhající slepice - toto vše je pouze vzdálenými vzpomínkami. V dnešních velkochovech jsou zvířata držena v úzkých, krutých a despotických podmínkách. Většina z nich nikdy nedostane možnost získat rodinu, postavit si hnízda nebo dělat cokoliv jiného, co je pro ně přirozené a tolik důležité. Dokonce nikdy ani neucítí teplo slunce v zádech ani vánek čerstvého vzduchu - do dne, kdy budou hromadně naloženi do kamionů určených k jejich zabití.

JAKO OBYVATELÉ TÉTO PLANETY MÁME POVINNOST CHOVAT SE LASKAVĚ, S MILOSTÍ A LÁSKOU KE VŠEMU ŽIVÉMU. 

BOLEST, KTEROU PROŽÍVAJÍ ZVÍŘATA, KVŮLI LIDSKÉ NENASYTNOSTI A KRUTOSTI, JE NAD LIDSKÉ CHÁPÁNÍ.

Seznamte se s těmi, kteří měli to štěstí a byli zachráněni

Kvídoušek ze statku Život bez krutosti ♥

ZVÍŘATA JSOU PŘÁTELÉ A SPOLEČNÍCI ČLOVĚKA. CHUŤ ZABÍT JE A SNÍST NÁM NENÍ VROZENA. 

Jaroušek z Farmy Naděje ♥

JEDINÝ ZPŮSOB, JAK ŽÍT, JE NECHAT ŽÍT. MAHÁTMÁ GÁNDHÍ 

2. ZDRAVOTNÍ DŮVODY, PROČ NEJÍST MASO

Náš organismus sice strávit maso umí, ale tráví ho velmi pomalu a obtížně. Navíc, když jíme živočišné produkty častěji, zahnívají v našich střevech za spoluúčasti anaerobních bakterií, které se pak přemnožují a narušují sliznici střeva. Proto chcete-li opravdu jíst maso, mělo by to být nanejvýš 1x týdně. Kvalita masa obsahuje hned několik ukazatelů. Prvním je, že každé maso s sebou nese tuky. Ty jsou tvořeny z mastných kyselin, nasycených, které tělo využívá jako zdroj energie, a nenasycených, které musíme přijmout potravou a jež jsou pro nás důležité. Ideálním poměr kyselin nasycených vůči nenasyceným je 1:3. Hovězí maso má poměr 13:1, vepřové maso 3:1, bílé maso 1:1 a ryby s ideálním poměrem 1:3. Proto když už chcete jíst živočišné produkty, z hlediska tuku jsou nejlepší ryby. Navíc u zvířat, která se nemohou volně pohybovat a přirozeně se stravovat, se vytvářejí nezdravé mastné kyseliny.

Kvalita masa je dále závislá na tom, co zvíře jedlo, jak s ním bylo zacházeno, ale také jak bylo zabito. Po této stránce jsou na tom nejhůře zvířata z velkochovu, a to jak po stránce chemických látek, způsobu chovu či zacházení s nimi. Možná si myslíte, že to, jak se zvíře cítí a co prožívá během života, nemá na jeho tkáně a maso vliv, ale opak je pravdou. Konzumace masa je zároveň konzumace strachu prostřednictvím masa, které obsahuje stresové hormony, jež zvířata produkují, když čekají na porážku. Vzhledem k tomu, jak zvířata žijí a musí přihlížet tomu, jak je mnoho z nich usmrcováno, dochází u nich k vyplavování stresových hormonů do krve a tím se tyto hormony dostávají do jejich masa. Fakt, že miliony prasat, které lidé spořádají, pochází 98% z velkochovů, kde jsou tato čistotná, chytrá a citlivá zvířata nucena pět měsíců svého života vegetovat ve vlastních výkalech, má strašlivé následky. Malá část zvířat při tom zešílí, ostatní upadnou do letargie a apatie. Je vědecky dokázáno, že toto maso konzumováno poté lidmi, má přímí vliv na lidské zdraví. 

V ROCE 2009 ZVEŘEJNILA AMERICKÁ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU (ADA - AMERICAN DIETETIC ASSOCIATION) ZPRÁVU, VE KTERÉ ZDŮRAZŇUJE SVÉ DOPORUČENÍ PRO ROSTLINNOU STRAVU. 

ADA A DALŠÍ RELEVANTNÍ INSTITUCE JASNĚ DEKLARUJÍ, ŽE SPRÁVNĚ ROZVRŽENÁ ROSTLINNÁ STRAVA JE ZDRAVÁ, NUTRIČNĚ VYVÁŽENÁ A ZDRAVOTNĚ PŘÍNOSNÁ V PREVENCI I V LÉČBĚ RŮZNÝCH ONEMOCNĚNÍ. ROSTLINNÁ STRAVA JE NEJLEPŠÍ PREVENCÍ DIABETU, HYPERTENZE, INFARKTU,DNY A NĚKTERÝCH DRUHŮ RAKOVINY. DOBŘE ROZVRŽENÁ ROSTLINNÁ STRAVA JE VHODNÁ PRO VŠECHNA ŽIVOTNÍ OBDOBÍ, VČETNĚ TĚHOTENSTVÍ, KOJENÍ, DĚTSKÉHO VĚKU, DOSPÍVÁNÍ I STÁŘÍ.

ACIDOBAZICKÁ ROVNOVÁHA

Acidobazická rovnováha označuje kombinaci mechanismů zabezpečujících, aby tělesné tekutiny nebyly ani příliš kyselé ani příliš zásadité. Náš organismus funguje optimálně pouze tehdy, jsou-li tělesné tekutiny chemicky neutrální.

PRO SVÉ ZDRAVÍ JEZTE 80% ZÁSADOTVORNÝCH A 20% KYSELINOTVORNÝCH POTRAVIN. VYHÝBEJTE SE STRESU A RADUJTE SE ZE ŽIVOTA. JE PŘECI KRÁSNÝ! ♥

Člověk vs šelma,

kdo je od přírody býložravec

a kdo masožravec ? 

Masožravci a jejich dutina ústní  

• Mají krátké a špičaté řezáky, dlouhé a ostré špičáky, ostré stoličky, mezi zuby mají mezery. Dokáží otevřít ústa velmi široce, doslova chytit potravu ústy, tu pak nežvýkají, rovnou ji polykají, nemají ve slinách enzymy potřebné k trávení. 

Býložravci, lidé a jejich dutina ústní

• Jejich řezáky nejsou tak špičaté, špičáky jsou tupější a stoličky zploštělé. Mají v ústech velmi důležité trávicí enzymy, které se vyplavují při žvýkání potravy. 
  

Masožravci a jejich žaludek 

• Mají žaludek, který může pojmout obrovské množství jídla najednou a tuto potravu mohou uchovat v žaludku i několik dní a nejíst tak často. Kyselost v jejich žaludku je kolem 1 pH. 

Býložravci, lidé a jejich žaludek

•  Mají žaludek poměrně malý, jedí často. Kyselost v jejich žaludku je kolem 5 pH

Masožravci a jejich střeva

•  Mají velmi krátká střeva. Maso tráví rychle, jeho zbytky se nikde nezdržují a vycházejí rychle z těla ven. Navíc disponují kyselinou, která likviduje nežádoucí mikroorganismy ve střevech. 

Býložravci, lidé a jejich střeva

• Mají střeva dlouhá několik metrů, trávení je tudíž pomalé. Rostlinná strava je rozkládána enzymy, které mají čas zužitkovat z potravy vše potřebné. Pokud se dostanou do střev zbytky masité potravy, nemohou rychle opustit organismus a dochází k hnilobným procesům, které překyselují organismus, způsobují zácpu, plynatost apod. Tyto bílkoviny obsahují navíc dusík, který se v procesu metabolismu odbourává na toxické dusíkaté zbytky. Ty se metabolizují v játrech, jsou zpracovány na močovinu . To je jednoduchá sloučenina, která má také toxický dopad na organismus a z těla je odstraňována ledvinami . Obecně přebytek dusíkatých odpadních produktů metabolismu bílkovin může zvyšovat riziko alergií a vzniku autoimunitních problémů.

3. EKOLOGICKÉ DŮVODY, PROČ NEJÍST MASO

Konzumace masa zatěžuje planetu

 JEZTE FAZOLE MÍSTO HOVĚZÍHO.  

 POMŮŽETE TÍM ZACHRÁNIT PLANETU.

Vědci ze čtyř amerických univerzit navrhují, že by lidé měli raději než hovězí konzumovat fazole a bojovat tak proti velké produkci skleníkových plynů v zemědělství. Důvodem je snaha ovlivnit produkci skleníkových plynů a zmírnit dopady zemědělství na globální změnu klimatu.

Pokud srovnáme mandle, vejce a kuřecí s fazolemi, jsou dopady na životní prostředí asi dvakrát až třikrát větší, co se týče plochy země na pěstování, použití vody, pohonných hmot a pesticidů. Ale samotná produkce kilogramu bílkovin z hovězího je desetkrát až patnáctkrát větší, než u všech ostatních hodnocených potravin.

ROSTLINNÁ VÝŽIVA PŘEDSTAVUJE ŘEŠENÍ CELOSVĚTOVÝCH PROBLÉMŮ S ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM I MNOHA CIVILIZAČNÍCH CHOROB.

Aktuálně největší analýza odhalila obrovskou ekologickou stopu, kterou zanechávají  hospodářská zvířata - poskytují pouze 18 % kalorií, ale zabírají až 83 % zemědělské plochy. Vyhýbat se masu a mléčným produktům je nejlepší způsob, jak snížit svůj dopad na životní prostředí, tvrdí vědci, jež stojí za aktuálně nejkomplexnější analýzou škod, kterých se zemědělství dopouští na planetě.

Nový výzkum ukazuje, že bez konzumace masa a mléčných výrobků by zemědělské plochy mohly být zredukovány o více než 75 %, což je oblast rovnající se rozloze USA, Číny, Evropské unie a Austrálie, přičemž bychom stále byli schopni nakrmit veškerou populaci světa.

ROSTLINNÁ STRAVA JE VŮBEC NEJÚČINNĚJŠÍ ZPŮSOB, JAK SNÍŽIT SVŮJ DOPAD NA PLANETU ZEMI A TO NEJEN CO SE TÝČE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, ALE TAKÉ GLOBÁLNÍ ACIDIFIKACE, EUTROFIZACE, VYUŽITÍ PŮDY A SPOTŘEBY VODY.

Hovězí dobytek chovaný na odlesněné půdě vyprodukuje 12 krát více skleníkových plynů a potřebuje 50 krát více půdy než dobytek pasoucí se na přírodních pastvinách. Srovnání hovězího s rostlinnou bílkovinou jako například hrášek však ukazuje, že i hovězí s nejnižším dopadem je zodpovědné za šestkrát větší množství skleníkových plynů a 36 krát větší zemědělskou plochu. 

Dopad hovězího dobytka pasoucího se na pastvinách, jež byl považován za relativně nízký, je stále mnohem větší než u rostlinných potravin. "Přeměna trávy v maso je jako přeměna uhlí v energii. Je spojena s ohromným výdajem v podobě emisí," 

ZATÍMCO MASO A MLÉČNÉ VÝROBKY NÁM POSKYTUJÍ POUZE 18% KALORIÍ A 37% BÍLKOVIN, VYUŽÍVAJÍ NAPROSTOU VĚTŠINU (83%) ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A MAJÍ NA SVĚDOMÍ 60% SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ EMITOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝM SEKTOREM.

JEDINÝ ZPŮSOB, JAK ŽÍT, JE NECHAT ŽÍT. M.G.

BUĎTE LÁSKOU. NIKOL ♥